Historie Portheimky

•••••

Letohrádek Portheimku, barokní perlu pražského Smíchova, vystavěl ve dvacátých letech 18. století architekt Kilián Ignác Dientzenhofer pro sebe a svou rodinu. Dispozičně představuje typické letní sídlo vrcholného baroka, jaké si budovaly zámožné aristokratické rodiny. Patrový objekt, po stranách zakončený pavilony, zdobí štuky a barokní plastiky, jako je dvojice alegorických bust symbolizujících Den a Noc. V patře se pak dochoval mramorový sál, jehož stropy pokryl alegorickou freskou stavitelův dobrý přítel a kmotr jeho dětí Václav Vavřinec Reiner.

Koncem padesátých let 18. století se majiteli letohrádku stali příslušníci rodu Buquoyů, kteří v původní zahradě založili rokokový park a k letohrádku přistavěli boční křídla, z nichž jižní bylo odbouráno při stavbě sousedního kostela. Později rezidenci odkoupila průmyslnická rodina Porgesova z Portheimu, po nichž je objekt dodnes pojmenován. Na zahradě založila továrnu na výrobu kartounu (speciální bavlněné tkaniny), jež patřila k nejvýznamnějším podnikům svého druhu v rakouském císařství. Za Porgesů se v mramorovém sále konávaly večery spojené s komorní hudbou, kde své hudební nadání předvedl i mladý Antonín Dvořák. V držení rodiny zůstala Portheimka až do čtyřicátých let 20. století, kdy došlo k zestátnění. Později byla budova zařazena mezi památkově chráněné objekty a začala sloužit jako galerie.

Kilián Ignác Dientzenhofer

Věhlasný barokní architekt (1689–1751) se narodil do rodiny pražského stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Po absolvování gymnázia strávil několik let na cestách rakouskými zeměmi, mimo jiné působil u vídeňského stavitele Johanna Lucase von Hildebrandta. Poté pracoval nějaký čas u svého otce.

Je autorem četných církevních, stejně jako světských staveb: letohrádků Portheimka a Amerika, karlínské Invalidovny, dostavby mikulášského chrámu na Malé Straně nebo návrhu kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce, jedné z nejkrásnějších staveb barokní Prahy. Věnoval se též barokizaci starších objektů. Jeho díla se nacházejí vedle hlavního města v řadě dalších míst, například v Karlových Varech kostel sv. Máří Magdaleny.